icon
Přihlášení Akreditace


Novinky Program Návštěvníci Festival Obchod Partneři Press Kontakt
MENU ▼

přehled bloků A SEKCÍ lfš 2016


FOKUS | Filipíny

Po dlouhých letech, kdy byl Fokus zacílen výhradně na evropské kinematografie, se letos tým LFŠ rozhodl vydat na dlouhou cestu a připravit sekci přibližující specifika jedné z umělecky nejpodnětnějších kinematografií jihovýchodní Asie. Program bude tradičně dělen do podsekcí, jejichž dramaturgická skladba má za cíl představit různé odstíny filipínské kinematografie: tvorbu klasika Lina Brocky (jehož filmy byly na přelomu 70. a 80. let pevnou součástí canneského programu), téma filipínského heroismu (vycházející z bouřlivé historie Filipín), perly žánrového filmu (Filipíny jsou zemí zaslíbenou všemožným bizarnostem a žánrovým libůstkám) a současný filipínský art (jména jako Brillante Mendoza, Lav Diaz či Raya Martin úspěšně dobývají velké světové festivaly).

INVENTURA | Retrospektiva: Luchino Visconti


Letopočty s šestkami na konci ve světě filmu patřily a patří Luchinu Viscontimu. Narodil se roku 1906 a v roce 1976 zemřel a my si tedy letos v souvislosti s ním připomínáme hned dvě významná výročí. Přestože se k filmu a umění musel probít z aristokratických kruhů a debutoval až v šestatřiceti letech, už jeho první filmy jasně signalizovaly, že na scénu přichází velký vypravěč a že nechce vyprávět o ničem menším než o lásce a smrti. Milovník literatury, zvláště Manna a Prousta, tak navíc činil vždy ryze filmovými prostředky a patřičně angažovaně, kolekce jeho čtrnácti celovečerních filmů tak tvoří mimořádně myšlenkově i esteticky kompaktní celek. Vítejte – alespoň na týden – ve světě podle Viscontiho!

INVENTURA | Filmová čítanka: Ealing Studio


Ealing Studio je v historii britské kinematografie zásadním pojmem. Nejen, že se jedná o nejstarší dosud funkční filmové ateliéry na britské půdě, ale hlavně tato produkční společnost přispěla snad nejvýznamnějším dílem k vrcholnému Zlatému věku britského kinematografie v údobí čtyřicátých a padesátých let minulého století. Stalo se tak zásluhou tvůrčího producenta Michaela Balcona, jenž vtiskl dílům různých tvůrčí týmu společného ducha národní hrdosti a společenské zodpovědnosti, a Alberta Cavalcantiho, jehož přispěním se hraná tvorba studia vyznačovala neopakovatelným stylem spojujícím dokumentaristickou urgenci s náznaky poetiky až surrealistické, ať již v  dramatech či komediích – a zvláště ty Ealing zdobí gloriolou vskutku nesmrtelnou..

INVENTURA | Film a živá hudba: Němé počátky sci-fi


Aktuální 42. ročník LFŠ svým pořadovým číslem, které je díky Stopařově průvodci po Galaxii všeobecně známé jako „odpověď na otázku Života, Vesmíru a vůbec“, přímo vybízí k bližšímu pohledu na prapočátky žánru sci-fi ve filmu. Ač žánr vědecko-fantastického filmu zažívá největší rozkvět teprve ve 40. a 50. letech, první žánrové pokusy lze zaznamenat již v němé éře. Nejde však jen o Meliésovu ikonickou Cestu na Měsíc či Langovu Metropolis – v jejich stínu stojí i další tituly, které tento žánr pomáhaly rozvíjet. Už v němé éře najdeme vesmírná dobrodružství ve filmech Aelita – Kráska z Marsu Jakova Protazanova, Žena na Měsící Fritze Langa nebo Cesta na Mars Holger-Madsena. Objevuje se i téma vědeckých experimentů vymykajících se kontrole jako ve filmu Alrúna Henrika Galeena nebo v půvabném Paříž spí René Claira. Chybět samozřejmě nebudou ani roboti v případě Mechanického muže André Deeda.

INVENTURA | Půlnoční delikatesy: Král braku Roger Corman


Ačkoli nikdy neopustil hájemství laciných produkcí a brakových žánrů, představuje Roger Corman jednu z nejvlivnějších postav americké kinematografie. Když v roce 2010 přebíral čestného Oscara, tleskal mu celý Hollywood, částečně proto, že podstatná část jeho největších jmen od Jacka Nicholsona po Martina Scorseseho u něj začínala. Cormanova filmografie se klene přes šest desetiletí a zahrnuje víc než čtyři stovky titulů. Letošní půlnoční sekce se zaměří na období padesátých až sedmdesátých let, tedy od éry autokin po nástup videotrhu. Prostřednictvím filmů lákajících na větší než malé množství krvelačných monster, polonahých žen, návykových látek a krkolomné akce ukážeme proměny trendů hollywoodského průmyslu a dominantních subžánrů brakové kinematografie v daném období, z nichž Corman řadu přímo ovlivnil či alespoň využil ve svůj prospěch.

SPEKTRUM | Mumblecore


Po loňské sekci věnované Berlínské škole bude představen další směr současného artového filmu, který se zrodil v USA v roce 2003. Tehdy režisér Andrew Bujalski víceméně z legrace označil svůj snímek Funny Ha Ha neologismem „mumblecore“ a tento termín se postupně vžil pro skupinu low-budget (nízkorozpočtových) nebo dokonce no-budget (bezrozpočtových) filmů tvořených lidmi kolem Bujalskiho, Joe Swanberga nebo bří Duplassových. Mumblecore představuje esenci současného amerického OPRAVDU nezávislého filmu a výběr prezentovaný na LFŠ bude pokrývat všechny zásadní žánry (vztahová dramata, road movie, buddy komedie), motivy (hrdinové hledající sebe sama) i hvězdy (Greta Gerwigová).

SPEKTRUM | WTF: Point of View (Shot) / Hlediskový záběr


Po nabitých projekcích loňského cyklu filmů s nespolehlivým vypravěčem představíme další pojem z oblasti filmové teorie anebo, lépe řečeno, filmařskou strategii, která si dává za cíl umocnit divácký zážitek něčím neobvyklým. Filmy natáčené z perspektivy jejich protagonisty (anebo rovnou vícera hrdinů) nabízejí specifický typ zážitku, který není pod vlivem běžné divácké zkušenosti vždy snadné přijmout, zejména proto, že vytrhuje z uklidňující pozice diváka – voyeura. Snad i proto nejsou díla s tímto postupem pracující tak četná. I tak ale může hlediskový záběr sloužit množství účelů (ať už mluvíme o stylu nebo naraci) a není jen jednostrunnou formální hříčkou. V letošní kapitole WTF to dokážeme na příkladu více než desítky filmů, začneme ve čtyřicátých letech a skončíme v nedávné minulosti, horory se budou střídat s intimními dramaty, autorské filmy s blockbustery.

VISEGRÁDSKÝ HORIZONT | Češi v zahraničí: Ivan Passer


Před odchodem do emigrace stihl natočit jediný celovečerní film, Intimní osvětlení, jeho neoddiskutovatelný přínos ovšem nalezneme ve všech Formanových „domácích“ filmech, které tvořili v součinnosti s Jaroslavem Papouškem. Po emigraci natočil ve Spojených státech např. snímky Zrozen k vítězství a Cutterova cesta, autorská svoboda, která pro něj byla vždy klíčová, se ovšem často míjela s názory producentů a proto také začal spolupracovat s televizními společnostmi, kupříkladu s HBO na životopisném dramatu Stalin.

VISEGRÁDSKÝ HORIZONT | Polská filmová škola


Léty broušený diamant polské kinematografie. Takto by se dala označit Polská filmová škola, umělecký směr, se kterým je spojováno hned několik velikánů světového filmu - Andrzej Wajda, Roman Polańsky, Jerzy Kawalerowicz či Zbigniew Cybulski. Byla to právě Polská škola, která ve druhé polovině 50. let minulého století svými festivalovými úspěchy poprvé upozornila na filmy vznikající v této části Evropy. Ačkoli se to s odstupem let nezdá, Polská škola je jedinečnou generační výpovědí mladých lidí, kteří ve svých filmech reflektují osobní zážitky z nedávné války. Válečná tématika tak sice v těchto filmech převažuje, ale není výhradní. Právě tematickou i žánrovou pestrost Polské školy chceme letos na LFŠ představit.

VISEGRÁDSKÝ HORIZONT | Studentské filmy


Loni zavedený model „retrospektiv“ začínajících tvůrců, kteří právě dostudovali či stále studují filmovou školu v Česku či na Slovensku, bude pokračovat také letos. Šestice tvůrců - Michaela Poláková z písecké FAMO, Václav Huleš ze zlínské UTB, Martin Hnát a Michal Blaško z bratislavské VŠMU a Martin Kuba spolu s Filipem Rejčem z pražské FAMU - přijede na Letní filmovou školu své filmy osobně uvést.

VISEGRÁDSKÝ HORIZONT | Novinky Visegrádu


To nejlepší z tvorby domácí i našich tradičních kulturních sousedů! Česká kinematografie začíná nabírat dech, všímají si jí přední festivaly a píší o ní renomovaná světová periodika. Rodinný film slavil úspěchy v San Sebastianu a Tokiu, Já, Olga Hepnarová otevírala sekci Panorama na letošním Berlinale, drama Nikdy nejsme sami získalo v Berlíně cenu diváků. Polské nabídce dominují Spojené státy lásky Tomasze Wasilewského a tragický Démon Marcina Wrony, z maďarské kolekce si určitě nenechte ujít Lily Lane Benceho Fliegaufa anebo oscarového Saulova syna.

Zvláštní uvedení


Rok 2016 je plný výročí, z nichž některá rozhodně nechceme nechat bez povšimnutí. Vrátíme se tedy k dílům čtyřsetletého Williama Shakespeara, ale i „mladíků“ Vladimíra Merty či Petra Jarchovského, připomeneme tvorbu Václava Havla a ohlédneme se i za dalšími díly a tvůrci, na něž není radno zapomínat.

AČFK uvádí


Asociace českých filmových klubů pořádá nejen Letní filmovou školu, ale věnuje se i kinodistribuci, do níž přispívá jak uváděním současných artových snímků, tak dlouhodobým Projektem 100, v němž vrací na filmová plátna klasická díla české i světové kinematografie v digitalizované podobě. Sekce AČFK uvádí připomene jak distribuční činnost Asociace za uplynulý rok, tak představí v předpremiéře novinky, které chystáme pro podzimní měsíce.

Letní kino Smetanovy sady | Když český film tančí a zpívá


Ačkoliv obliba operet byla na počátku století v českých zemích obrovská a ve 30. letech u nás došlo k obrovskému vzestupu popularity rádia a gramofonu, čekala česká kinematografie na své první hudební filmy a muzikály až do 60. let! Právě zlatý věk české populární hudby a kultury obecně nejdříve zrodil tzv. filmové písničky (dnes se říká videoklipy), jejichž divácká obliba byla natolik veliká, že tvůrce popostrčila i k prvnímu muzikálu - Starcům na chmelu. Kritika byla nemilosrdná a tvůrce obviňovala mimo jiné z plagiátorství amerického hitu West Side Story, čas ale ukázal, že je to jen těžko překonatelný skvost, ryze český a opojně sedmnáctiletý. A že se o jeho překonání v běhu času pokoušeli tvůrci víc než renomovaní!

KONCEPT PROGRAMOVÝCH bloků


Letní filmová škola byla od počátku vnímána jako netradiční typ festivalu, jehož páteř netvoří soutěžní sekce a červené koberce, jako je tomu na jiných festivalech. Rozmanité tendence, programové směřování a ambice vedly k jasnému důrazu na konkrétní téma, které dominovalo jednotlivým ročníkům. Vývoj LFŠ od roku 2008 směřuje k jasnějšímu rozdělení programu, zdůraznění linií a motivací výběru bloků a filmů.
Zobrazit více...

Programový koncept LFŠ počítá se šesti každoročně se opakujícími bloky:

Fokus – hlubší pohled do historie, vývoje a tendencí konkrétní národní kinematografie (jednotlivé sekce představují osobnosti, témata a tendence typické pro tuto kinematografii).

Spektrum – představuje aktuální osobnosti či témata ve světové kinematografii, měnící tvář současného filmu a upozorňující na závažné skutečnosti dnešní společnosti.

Inventura – specifikum Letní filmové školy představuje archivní a klasické snímky v podobě retrospektiv či kapitol z filmové historie; Mottem bloku je „Z archívů zpět na plátna kin!“

Visegradský horizont – kinematografický průnik čtyř zemí bývalé visegradské čtyřky upozorňuje na legendy i talenty národních kinematografií a společné téma, nezapomínáme na zhodnocení uplynulé sezóny všech čtyř zemí.

AČFK uvádí
– AČFK jako pořadatel LFŠ má své nezastupitelné místo na českém distribučním trhu a „filmovka" je výjimečným prostorem repríz, premiér a předpremiér filmů uváděných do české distribuce (za účasti hostů).

Zvláštní uvedení
– programový blok je prostorem pro speciální typy projekcí mimo formát ostatních bloků.


Zobrazit méně...




Filmové listy



POŘADATEL


HLAVNÍ PARTNEŘI



Novinky Program Denní program Přehled programových bloků Doprovodné akce Odborný / Industry program Hosté Návštěvníci Než vyrazíte Registrace Akreditace Ubytování Promítací místa Festival O festivalu Vizuální styl LFŠ Historie Ohlasy hostů Fotogalerie Lekce filmu Press Press akreditace Ke stažení Ohlasy v médiích Partneři Záštity Mediální partneři Finanční podpora Spolupráce Kontakt


© 2016 Asociace českých filmových klubů / Všechna práva vyhrazena / Realizace nextWEB / admin