icon
Přihlášení Akreditace


Novinky Program Návštěvníci Festival Obchod Partneři Press Kontakt
MENU ▼

Němé filmy s živou hudbou: Georg Wilhelm Pabst


Pandořina skříňka (1929, režie G.W. Pabst)Význam německého filmu od konce 1. sv. války až po příchod zvuku je pro světové dějiny kinematografie z hlediska formy, témat i techniky zásadní. Svým diskursem od expresionismu k různým formám realistické expresivity vytvářel důležité impulsy pro další vývoj prostředků filmové řeči. Hlavními nositeli německé stylistické původnosti se stali režiséři Fritz Lang a Friedrich Wilhelm Murnau s kameramanem Karlem Freundem (důraz na vizualitu narace, subjektivní kamera, psychologie postav, odpoutaná kamera, dramatické úhly pohledu). Jako poslední k nim přibyl Georg Wilhelm Pabst (1885–1967). Třebaže se samostatnou filmovou tvorbou začínal už v první polovině 20. let, umělecká autoritativnost jeho přínosu vynikla spíše až závěrem desetiletí. Pabst se narodil na českém území v Roudnici, ovšem je považován za Rakušana. Technické a částečně umělecké vzdělání získal ve Vídni. Jako divadelník se profesně pohyboval v celém středoevropském kulturním prostoru německého jazyka včetně Prahy, kde roku 1919 umělecky vedl jednu z výhradně expresionisticky zaměřených scén. První film Poklad (Der Schatz, 1923) realizoval téměř až ve čtyřiceti letech.

Na cestě k osobnímu filmovému stylu spíše pomíjel formální excesy expresionismu a vědomě navazoval na snahy scenáristy Carla Mayera. Ten využíval emocionální charakterizaci postav k umocnění psychologie dramatu, pojatém ve stroze realistickém duchu s výraznými sociálními akcenty. Zaujetí tohoto směru existenční ponurostí určovalo estetiku obyčejnosti, jež interpretačně dotvářela „hry světel a stínů“ (lichtspiel), odkazující symbolikou ke složitostem lidské duše, či „filmy ulice“ (Strassenfilme) s až naturalisticky replikovanou ubohostí života městského polosvěta či společenského okraje.

Bílé peklo (1929, režie G.W. Pabst)Empatický pozorovatel života Pabst zaujal pozici kronikáře soudobých neuróz, nikoli však v dokumentaristickém slova smyslu, nýbrž v intencích silně dramatického realismu. Jeho Ulička, kde není radosti se skrze rmutnou pravdivost proměňuje v poezii těch nejtesknějších pocitů a nálad. K zobrazovanému světu přistupuje přímočaře, použití subjektivní kamery, a tím střihu, zatím příliš nevyznává. Teprve později, až pod vlivem Ejzenštejnovy montáže, mění jako jeden z prvních německých filmařů rejstřík nástrojů formy. Dosud byl německý film založen spíše na mizanscéně, protože se Německo za 1. sv. války ocitlo v izolaci a vývoj jiných kinematografií sem nepronikal. Důraz na střihovou skladbu přišel až z Ruska od Griffithových žáků. V Pandořině skřínce právě Pabst přejímá iniciativu. Plně rozvádí techniku skrytého nebo také „neviditelného“ střihu, kdy fragmentace záběrů může být účinně skryta např. v pohybu jednající postavy (přechod z jedné místnosti do druhé je zkrácen do dílčích úseků, které navzájem splývají). Tento postup byl důležitý při pozdějším uplatnění zvuku, neboť umožňuje plynulý „přenos“ dialogu mezi záběry.

Neodmyslitelným prvkem Pabstovy tvorby jsou témata žen a „socioerotismu“, jež ho ve své době ozřejmují k výjimečnosti. „Žádný z režisérů němého období se nevyrovnal jeho schopnosti vytvořit scény vypjaté erotické intenzity, jež oslovují jak naše estetické vnímání, tak i ty nejvnitřnější touhy,“ potvrzuje Lee Atwell v souvislosti s Deníkem ztracené. Odvrácenou stranu pravdy doplňuje svým postřehem Louise Brooksová: „Sexuální láska ho nevzrušovala, tu považoval pouze za vyčerpávající mýtus. Naopak celá jeho bytost byla pohlcena žhnoucí realitou sexuální nenávisti.“ Ať tak či onak, nejtrvalejší hodnotou Pabstova díla zůstává silný étos humanismu, který se nakonec nejvýrazněji projevil v jeho pozdějších zvukových filmech Na západní frontě 1918 (Westfront 1918, 1930) a
Kamarádi (Kameradschaft, 1931).

Věroslav Hába



Filmové listy



POŘADATEL


HLAVNÍ PARTNEŘI



Novinky Program Denní program Přehled programových bloků Doprovodné akce Odborný / Industry program Hosté Návštěvníci Než vyrazíte Registrace Akreditace Ubytování Promítací místa Festival O festivalu Vizuální styl LFŠ Historie Ohlasy hostů Fotogalerie Lekce filmu Press Press akreditace Ke stažení Ohlasy v médiích Partneři Záštity Mediální partneři Finanční podpora Spolupráce Kontakt


© 2016 Asociace českých filmových klubů / Všechna práva vyhrazena / Realizace nextWEB / admin