icon
Přihlášení Akreditace


Novinky Program Návštěvníci Festival Obchod Partneři Press Kontakt
MENU ▼

ODBORNÝ / Industry PROGRAM


Masterclass Allan Starski
LFŠ není pouze festivalem, ale také školou, protože divákům filmy nejen ukazuje, ale i představuje a uvádí je do širšího kontextu doby, tvůrce i tématu. Každá z projekcí na Letní filmové škole bude proto jako obyčejně doplněna lektorským úvodem a jednotlivá témata a tvůrčí osobnosti budou dále podrobněji zkoumána prostřednictvím přednášek, workshopů, diskusí a Lekcí filmu (masterclass). Kromě odborného / industry programu, přímo navázaného na program filmový, nabídne Letní filmová škola i další akce, zaměřené na prohloubení znalosti a chápání filmu a práce s ním. Bude to například Letní filmová akademie, kde se diváci prostřednictvím setkání s jednotlivými tvůrčími osobnostmi budou moci podrobně a prakticky seznámit s procesem vzniku filmu.

LEKCE FILMU


Lekce fimu podle Ivana Passera


Jeden z klíčových tvůrců nové vlny bude mluvit o své roli v československém filmu 60. let, kdy jako scenárista (s Milošem Formanem a Jaroslavem Papouškem napsal scénáře k většině Formanových československých filmů) a zároveň jako režisér (Intimní osvětlení) zásadně přispěl k utváření tuzemského „filmového zázraku“. Stejně velký důraz však bude kladen i na Passerovo americké období, během něhož musel čelit řadě problémů, ale přesto nakonec natočil více než dvacet filmů.

Lekce filmu podle Julie Taymorové


Filmová, divadelní a operní režisérka, spisovatelka a kostýmní výtvarnice je naprosto solitérní autorskou osobností současného umění, která se dokázala vrcholně prosadit ve všech zmiňovaných odvětvích (nominace na Oscara za Fridu, cena Tony za muzikál Lví král, cena Emmy za kostýmy pro operu Král Oidipus). V rámci masterclass se bude režisérka zabývat především svými čtyřmi vrcholně stylizovanými celovečerními filmy čerpajícími především z divadla a výtvarného umění, ale ústředním motivem budou právě vzájemné přesahy různých uměleckých druhů a forem.

Lekce filmu podle Emílie Vášáryové


První dáma slovenského filmového i divadelního herectví postupně představí svou bohatou kariéru, která započala výraznými rolemi v 60. letech (Polnočná omša, Až přijde kocour, Balada o siedmich obesených), pokračovala dekádami zasvěcenými spíše televizní tvorbě a vyvrcholila triumfálním návratem na domácí filmovou scénu prostřednictvím jedné z jejích nejsilnějších, nejintimnějších a nejobnaženějších rolí ve snímku Marka Škopa Eva Nová.

Lekce filmu podle Janusze Majewskeho


Janusz Majewski patří mezi nejvýraznější a nejpopulárnější osobnosti polské kinematografie. Ve své „Lekci filmu“ se na letošní LFŠ s diváky podělí nejen o své zkušenosti z natáčení polských filmů (Spolubydlící, Lokis, C. K. Dezertéři), ale vzpomene i na své polsko-československé koprodukce jako např. Dvojí svět Hotelu Pacific či Kainovo znamení. Za přínos (nejen) polské kinematografii bude letos na Filmovém festivalu v Gdyni vyznamenán prestižní cenou Platinoví lvi, určenou nevýznamnějším osobnostem polského filmu.

KINOLEKTORÁT


Romeo a Julie stokrát jinak

Iva Hejlíčková, Jiří Flígl, Aleš Říman

Slavná milostná tragédie Williama Shakespeara poskytuje svým nadčasovým námětem bezbřehé možnosti zpracování, kterých filmoví a televizní tvůrci také s gustem využívají. V průběhu století tak drama zakázané lásky nabylo nejroztodivnějších podob a tvarů. Těmi nejpodivuhodnějšími z nich vás provedou Iva Hejlíčková, Jiří Flígl a Aleš Říman.

FILMOVÁ AKADEMIE


Letní filmová akademie – Režie

Robert Sedláček

Je režisér skutečně tím všemocným pánem na place? Kdy začíná jeho práce na filmu a kdy končí? Jaká jsou její největší úskalí a výzvy? O svou zkušenost režiséra se tentokrát podělí Robert Sedláček (Labyrint lží, Muži v říji, Největší z Čechů, Rodina je základ státu).

Letní filmová akademie – Produkce

Jiří Konečný

Je producent muž, který jen vyplňuje žádosti o granty a přesvědčuje investory, že český film si zaslouží jejich podporu? Anebo také vstupuje do samotného tvůrčího procesu? Je režisérovým nejhorším nepřítelem, anebo nejcennějším spojencem? Nejen na tyto otázky odpoví producent Jiří Konečný (Rodinný film).

Letní filmová akademie – Kamera

Jan „Baset“ Střítežský

Akce, kamera… jede… Obraz je základem filmu, a přesto kameraman zůstává často ve stínu atraktivnějších a „viditelnějších“ profesí. Je to on, kdo určuje obrazovou podobu filmu? Je režisér jeho partnerem, vládcem či obětí? Stýská se kameramanům po filmu, anebo digitální záznam milují? To probereme s kameramanem Janem „Basetem“ Střítežským (Alois Nebel, Fair Play, Díra u Hanušovic).

Letní filmová akademie – Scénář

Petr Jarchovský

Mají české filmy tak mizerné scénáře, jak se tvrdí? Máme vůbec dobré scenáristy? Anebo jsou geniální tvůrci obětí produkční zvůle, jak to známe z Trháku? O scenáristické profesi bude mluvit jeden z nejúspěšnějších filmových autorů posledních let a navíc vedoucí katedry scenáristiky na FAMU Petr Jarchovský.

Letní filmová akademie – Hudba

Jan P. Muchow

Jak nám ukázal už němý film, pohyblivé obrázky se bez dialogů obejdou, bez hudby však nikoli. Má soundtrack produkovat melodie, které nakonec skončí jako vyzváněcí tón v telefonech, anebo být nenápadným průvodcem příběhu, který přesto dokáže obratně pracovat s našimi emocemi? Hostem naší „hudební hodiny pro pokročilé“ bude Jan P. Muchow, majitel čtyř Českých lvů (Jedna ruka netleská, Grandhotel, Ve stínu, Krásno).

WORKSHOP


Kurt van der Basch: Storyboard Workshop


Kanadský výtvarník Kurt van der Basch se jako kreslíř podílel na filmech Star Wars: Síla se probouzí, Atlas mraků či Dítě číslo 44. Výběr ze svých autorských storyboardů představí van der Basch v rámci výstavy v Kině Hvězda, zároveň umožní zájemcům nahlédnout do procesu své umělecké tvorby. Během unikátního workshopu si účastníci navrhnou vlastní storyboardy (tedy kresby jednotlivých filmových scén) a budou zasvěceni do procesu profesionálního kreslení pro film a jeho následného využití během natáčení.

PŘEDNÁŠKY


Český film V: 1945 – 1949

Jaroslav Sedláček

Vůbec první znárodňovací dekret prezidenta Beneše se týkal kinematografie. Český film vykročil pod komunistickým vedením ke světlým zítřkům a zprvu se zdálo, že by tomu tak i mohlo být: vzniká FAMU, vzniká karlovarský festival, po celé zemi se systematicky budují kina, ale hlavně – točí se spousta zajímavých filmů. Kvalitních, žánrově velmi pestrých a poprvé i barevných. A vavříny vítězství si z benátského festivalu odváží Siréna!

 

Český film VI: 1949 – 1957

Jaroslav Sedláček

Komunistický převrat v únoru 1948 znamenal konec mnoha nadějím, i těm filmovým. Nový režim si žádá filmy nové, správně ideové, o budovatelích, kolchoznících a zlých imperialistických záškodnících. Ale zatímco Otakar Vávra točí monumentální husitskou trilogii, vznikají i filmy skvostné a nadčasové. Třeba Václav Krška točí Měsíc nad řekou, Bořivoj Zeman pak Pyšnou princeznu, kterou v kinech vidělo neuvěřitelných více než 8 milionů diváků.

Český film VII: 1957 – 1963

Jaroslav Sedláček

Komunisté zjistili, že českou kinematografii vedou od desíti k pěti a že jsou nutné změny. Ideové hledisko tak přestává být jediným kritériem při výrobě filmů, začíná se myslet i na výdělečnost alespoň některých titulů. Zároveň se volá po filmech reflektujících aktuální současnost. Když takové opravdu přijdou, režim se vyděsí a na banskobystrické konferenci začne zakazovat. Filmy i tvůrce. Takový Vynález zkázy ale v tu dobu hraje hned 96 newyorských kin najednou!

William Shakespeare a politika

Martin Hilský

Letní filmová škola představí Williama Shakespeara několika snímky, které se vesměs řadí mezi adaptace tzv. „her královských“. Shakespeare v nich nabídl nejen strhující dramata, ale pozoruhodným způsobem zachytil mechanismy moci a politického boje, které jsou přes propast času v mnohém aktuální i dnes.

William Shakespeare – Romeo a Julie

Martin Hilský

Muž z nejpovolanějších, Martin Hilský, představí jednu z nejslavnějších her Williama Shakespeara, tragédii, v níž autor „objevil novou řeč lásky a smrti“. S podrobnou znalostí hry pak divák může lépe zhodnotit pestrost a křivolakost cest, jimiž se milostný příběh prokletých milenců ubíral na filmovém plátně.

Škola filmařiny Rogera Cormana aneb pod pokličkou brakové produkce

Jiří Flígl

Všichni tvůrci, kteří začínali na cormanovkách a posléze se stali uznávanými klasiky, nedají zpětně na své působení u krále braku dopustit a shodují se na tom, že to pro ně byla cenná škola života a filmové praxe. Corman nejen dokázal vycítit preference publika, kráčet s dobou a adaptovat se na zásadní proměny distribuce, ale především proslul svými postupy a fintami, které mu umožňovaly točit rychle, levně a efektivně. Přednáška představí ty nejdůmyslnější i nejobdivuhodnější z nich.

Polsko a Československo v roce 1956

Rudolf Vévoda

Po Stalinově smrti se otevřel prostor pro liberalizaci kultury („tání“). Impuls k ní dal i sjezd sovětských komunistů, který odsoudil „kult osobnosti“ a dobu „přehmatů a deformací“. V Polsku a v Československu tento proces probíhal odlišně. Zatímco kritika poměrů na sjezdu československých spisovatelů nezískala širší ohlas, v polské Poznani došlo k otevřenému povstání a později k dramatické výměně politického vedení. Co všechno způsobilo dočasné ochlazení, ke kterému v diplomatických vztazích mezi oběma zeměmi došlo?

Cenzura scenáristiky v Československu 1953 – 1962

Jan Černík (Katedra divadelních a  filmových studií, FF UP Olomouc)
V roce 1953 vznikla Hlavní správa tiskového dohledu jako centrální cenzurní orgán. Jednou z oblastí cenzurní kontroly byla i filmová tvorba. Nejprve byly kontrolovány pouze hotové filmy, ale později cenzoři věnovali více pozornosti scenáristické přípravě. Cílem přednášky je představit systém cenzurní kontroly filmových scénářů a na příkladech demonstrovat, jak zástupci Hlavní správy tiskového dohledu zasahovali do filmové tvorby ve druhé polovině padesátých let a na začátku let šedesátých.

Anime

Luděk Rajecký

Stručná přednáška o historii anime - definujeme si pojem anime, svižně projdeme historii japonské animace od dob nejstarších až po poslední sezónu, zmíníme zajímavosti z pohledu západních diváků a podíváme se blíž na dnešní produkci, aby se případní diváci neztratili v množství nových titulů. U příležitosti promítání dalšího anime filmu v českých kinech, Kluk ve světě příšer, se zvlášť zastavíme u studia Ghibli a osobnosti režiséra Mamoru Hosody.

Zlatý věk britského filmu

Věroslav Hába
Dvě desetiletí z poloviny minulého století, kdy britský film dosáhl prvního historického vrcholu i mezinárodního věhlasu. Politickospolečenské okolnosti, produkční společnosti, významné osobnosti, žánrové trendy, hvězdné ikony… To vše přiblíží a na mnohých konkrétních ukázkách ilustruje filmový historik a dlouholetý dramaturg Letní filmové školy Věroslav Hába.

Luchino Visconti: portrét

Stefania Parigi

Rekonstrukce umělecké kariéry Luchina Viscontiho od 40. do 70. let, kariéry, která v italské kinematografii zanechala nesmazatelnou stopu. Přednáška se věnuje klíčovým tématům Viscontiho tvorby i formám, ke kterým se v různých obdobích svého života vracel. Zaměří se na jeho vztah k současnosti i minulosti i na jeho zápal pro další umělecká odvětví, zejména pro literaturu, hudbu či malířství. Důležitým tématem bude též vnitřní spor mezi marxistickou politickou orientací a estetickou duší dekadentního umělce, který Viscontiho tvorbu prostupuje.

Luchino Visconti: německá trilogie

Mattia Cinquegrani

Od druhé poloviny 60. let Visconti přemýšlí a pracuje na souboru filmů inspirovaných Německem. Původně přitom zamýšlel vytvořit tetralogii, adaptace Kouzelného vrchu od Thomase Manna zůstala však nakonec jen v jeho představách. Visconti tedy natočil „pouze“ trilogii, skládající se z filmů Soumraku Bohů (1969), Smrt v Benátkách (1971) a Ludwig (1974). Na tato tři díla se obyčejně nahlíží jako na vrchol Viscontiho dekadentní tvorby a oproštění se od politicko-ideologických úvah, ona ale mimo jiné odkrývají i novou estetiku a zejména odlišnou reflexi historických a politických témat v režisérově tvorbě.

BESEDY


Film nebo televize?

Viktor Tauš, Tereza Polachová (HBO), Glen Creeber, moderuje Jakub Korda
Stále častěji nacházíme pod televizními filmy či seriály jména renomovaných filmových tvůrců. Co vede lidi jako Martin Scorsese, David Fincher, Steven Soderbergh či David Lynch k tomu, aby točili pro dříve opovrhovanou televizi? A jak se stalo, že se pod filmové blockbustery podepisují tvůrci s kořeny v televizní tvorbě? Mizí „kulturní“ hierarchie mezi televizním a filmovým průmyslem? A jak se to projevuje na tématech a estetice televizního vyprávění? Pod patronací Univerzity Palackého v Olomouci budou debatovat producentka HBO Tereza Polachová, režisér Viktor Tauš a britský teoretik Glen Creeber.

Inventura českého filmu 1: Jak vzniká český film

Moderuje Tomáš Baldýnský
Česká kinematografie prochází největšími změnami od roku 1993, kdy skončila platnost státního filmového monopolu. O problémech, se kterými se čeští tvůrci potýkají při vzniku filmu, budou debatovat mj. scenárista Petr Jarchovský, filmový teoretik Petr Szczepanik, ředitel vývoje programu a programových formátů České televize Jan Maxa, členka rady Státního fondu kinematografie Zuzana Kopečková, režisér Bohdan Sláma a producent Jiří Konečný.

Inventura českého filmu 2: Jak se prodává český film

Moderuje Tomáš Baldýnský
Premiérou to nekončí, premiérou to teprve začíná! O problémech českých filmů na jejich cestě k divákovi tuzemskému, zahraničnímu i festivalovému budou s moderátorem Tomášem Baldýnským tentokrát debatovat mj. majitel Československé filmové databáze Martin Pomothy, filmový kritik Kamil Fila, distributor Aleš Danielis, odborník na služby Video On Demand Ivo Andrle, Petr Vítek za Asociaci provozovatelů kin a producent Jan Macola.

Cirkus Havel: Pravda je silnější než lež

28. 7. 18:00 Divadelní stan
Usednutí u stolu, přemýšlení o důležitých věcech. Další díl debatního cyklu Divadla Husa na provázku s mimořádnými hosty. V rámci podvečera zazní Havlův text Zítra to spustíme a Tereza Marečková zazpívá Imagine.
Hosté: Anna Šabatová, Petr Uhl, Michael Žantovský, Vladimír Merta.
Do toho čtou, šklíbí se, nevěří, resp. tu a tam věří: David Janík, Milan Holenda, Simona Zmrzlá, Tereza Marečková, Adam Mašura, Pavlína Vaňková, Petr Oslzlý, Vladimír Morávek, Vít Pískala a Růžena Dvořáková.
Bytí má zkrátka paměť.

CinEd


Mezinárodní program filmové výchovy CinEd se snaží odkrýt bohatství umělecky zaměřených evropských filmů divákům ve věku 6-19 let po celé Evropě. Nabízí prostřednictvím sdílené bezplatné platformy www.cined.eu filmy, včetně nových pedagogických materiálů vytvořených evropskými odborníky filmového vzdělávání. Jeho cílem je zvýšit filmovou gramotnost žáků i studentů všech typů škol. V ČR koordinuje tento program AČFK.

Více informací: http://www.acfk.cz/cined/.




Filmové listy



POŘADATEL


HLAVNÍ PARTNEŘI



Novinky Program Denní program Přehled programových bloků Doprovodné akce Odborný / Industry program Hosté Návštěvníci Než vyrazíte Registrace Akreditace Ubytování Promítací místa Festival O festivalu Vizuální styl LFŠ Historie Ohlasy hostů Fotogalerie Lekce filmu Press Press akreditace Ke stažení Ohlasy v médiích Partneři Záštity Mediální partneři Finanční podpora Spolupráce Kontakt


© 2016 Asociace českých filmových klubů / Všechna práva vyhrazena / Realizace nextWEB / admin